Láska je definována jako silná náklonnost, oddanost nebo touha. Může být směřována na božstvo, určitou věc, vlast, život nebo jiného člověka. Projevuje se tak, že se s milovaným těšíte ze vzájemné blízkosti, pomáháte si, pečujete o sebe. V podstatě k lásce může docházet i přesto, že o ní milovaný neví. Nemusí to vědět. Stačí, že vás hřejí vaše city, že na něj myslíte. A mezitím se staráte o své každodenní problémy a žijete svůj každodenní život. Láska a milování není jenom o partnerství, ale především o onom čistém a plném citu. Nikdo nemusí vědět, že milujete. Nemusíte s tím seznamovat celý svět na sociálních sítích. Objekt vaší lásky nemusí ani být vaším partnerem, může si žít vlastní život, někde daleko, a dokonce i s někým jiným. Láska nemá přinášet výsledky, má být pouze krásným citem, který můžeme prožívat. Málokdo ale toto chápe. Proto dochází k zaměňování lásky s našimi přáními.
Láska jako egoismus
Egoismus je v podstatě sobectví. Znamená, že propagujete svoje zájmy, svoje potřeby a svá přání. S láskou bývá zaměňován tehdy, pokud si ji představujete tak, že váš protějšek bude bezvýhradně všechen svůj volný čas věnovat jenom a pouze vám. Láska není o tom, že by se druhý měl věnovat jenom vám, šíleně vás milovat a všechno ostatní upozaďovat.
Láska jako infantilismus
Ačkoliv láska by měla probíhat mezi dvěma jedinci na romantické úrovni, ženy často ve svém partnerovi hledají pečující osobu. Touží po tom, aby se o ně někdo staral, aby o ně pečoval. Chtějí dostávat dárky a malé pozornosti a řešení veškerých problémů přenechat na partnerovi. V podstatě by se dalo říct, že chtějí ve vztahu být „dítětem“, o které bude postaráno.
Láska jako touha se předvést
Ta se projevuje především u žen v souvislosti se svatebními přípravami. Ženy, které netouží po ničem jiném, než aby je partner požádal o ruku, si ve skutečnosti nepředstavují společný budoucí život, ale krásné šaty, ve kterých půjdou k oltáři. Svatba je den, ve kterém se točí všechno jenom kolem snoubenců, kteří se chtějí blýsknout v pěkném oblečení, perfektní výzdobou, dobrým jídlem, zábavou apod. Ale co nastane po svatbě?
Láska jako vášeň
Horké polibky, doteky, tělo na tělo, společné vyvrcholení. Pokud si v hlavě nedokážete milovanou osobu představit jinak než nahou, potom je něco špatně. Láska by neměla vycházet jenom z vášně, i když je do jisté míry její součástí. Láska je cit, vášeň je sexuální pud. A pokud chcete pouze to, aby se vás vaše polovička dotýkala a intimně vás uspokojovala, je váš vztah pouze na „zvířecí úrovni“.
Láska jako biologie
Zatímco dříve představovalo přivedení dítěte na svět biologickou nutnost pro zachování rodu a předání genetického materiálu, dnes se na něco takového pohlíží jako na lásku. Přeci to musí být láska, když jste rozhodnutí na svět přivést společného potomka, ne? Ne tak úplně. Jestliže si přejete pouze na to hupnout na účelem otěhotnění, láska se zde mění na pouhou biologickou touhu.
