Žárlivost – negativní lidská emoce, která se dá popsat jako nadměrný strach z opuštění milovanou osobou. Především ve vztahu způsobuje neadekvátní reakce a chování, které v konečném důsledku mohou způsobit to, čeho se jedinec nejvíce obává. Osoba, kvůli které žárlivost pociťujeme, odejde. Pro žárlivost jsou typické mnohé negativní emoce a pocity, jako je strach, zlost, pocit méněcennosti či deprese. Jejich působením se poté žárlivá osoba dostává do bludného kruhu až smyčky, která se těsněji a těsněji uzavírá. Žárlivé výstupy by se mohly zdát jako nejvíce omezující pro osobu, která je předmětem žárlení. Paradoxně jsou ale mnohem závažnější pro žárlivce. Žárlivost jako taková po rozchodu totiž nezmizí, bývá spojena s žárlivým člověkem, kterého provází do dalšího vztahu jako stín. Příčiny jsou přitom individuální. Někteří psychologové uvádějí jako zdroj neukojené pocity lásky z dětství, pocit, že jsme nebyli dostatečně přijati. Za další pramen jsou považovány vlastní zkušenosti z předchozích vztahů nebo poté vrozené dispozice, které nás předurčují k úzkostným pocitům, jež mohou žárlivost rovněž vyvolávat.
1. Problém je ve mně
S žárlivostí jako takovou je boj nelehký. Za nejdůležitější krok by se dalo označit uvědomění si, že chyba není v partnerovi, ale ve mně. Žárlivost způsobuje vnitřní rozpolcení, které se projevuje navenek a negativně ovlivňuje chování. Dokud si pak žárlivá osoba nepřizná, že žárlení nemusí mít žádnou souvislost s jednáním partnera, nebude se moci pohnout kupředu. Ve vztazích tak bude opakovaně narážet na nepochopení.
2. Všímejte si žárlivosti od prvopočátku
Žárlivost se stupňuje. To, co zprvu byly pouhé občasné pochyby, se později stává přesvědčením. Dech se krátí, srdce tluče rychleji, scénáře jsou čím dál barvitější. V pozdější fázi žárlivost způsobuje, že naše chování a jednání plně ovládají emoce. Nejsme schopní jasně myslet ani poslouchat druhé. Racionální myšlení je vypnuté a samotné pocity je v podstatě nemožné udržet na uzdě.
3. Pracujte se svou žárlivostí
Na počátku lze proti žárlivosti aplikovat jednoduchá racionální fakta. Pokud je mi partner nevěrný, proč se ke mně pořád vrací? Proč se mnou partner je i přesto, že musí snášet mou žárlivost? Opravdu je zde důvod partnerovi nevěřit nebo se jedná pouze o mé vnitřní nastavení? Zodpovězení těchto otázek by vám mělo pomoci pochopit situaci, ve které se nacházíte. Zapomínat byste ale neměli ani na komunikaci, a to především sami se sebou. Zkuste svá podezření a důvody pro žárlivost říct sami sobě do zrcadla, ale imitujte přitom nějakou vtipnou postavičku. Cílem je zasmát se nejen sám sobě, ale také svým podezřením. Odlehčit situaci lze také převedením myšlenek na jinou činnost – sport, film, poslech příjemné hudby. Pokud žádná z těchto technik vaše pocity neeliminuje, je namístě vyhledat odbornou pomoc, kde vám s vaší žárlivostí mohou pomoci.
