Žárlivost jako takovou asi nikdo nevnímá jako pozitivní emoci. Je spojována s nedůvěrou, nejistotou, křikem, zlostí a dalšími pocity, které se rozhodně mezi příjemné neřadí. Definice ji vykresluje jako nadměrné ulpívání na určité osobě, protože máme strach, že bychom o ni mohli přijít. Strach z odchodu milované osoby ze vztahu se totiž může projevovat jako patologické sledování partnera, jeho telefonu, kontaktů, schůzek apod. K takové formě chování nás přitom může snadno popostrčit nejistota a nízké sebevědomí.
Žárlivost na všechny a na všechno
V prvé řadě je nutné si uvědomit, že patologický žárlivec nemusí mít problém jenom s osobami opačného pohlaví, které se ochomýtají kolem jeho partnera. Žárlivost se totiž projevuje jako zloba ke všem, kteří ubírají čas, jež by partner mohl trávit s vámi. V důsledku tak jedinec může žárlit nejen na kolegy v práci, ale také třeba na sourozence, rodiče partnera, kamarádky apod. Chronické vyžadování pozornosti ze strany protějšku už se zkrátka neomezuje něčím tak banálním, jako je pohlaví. V podstatě by se dalo říct, že nakonec může žárlivec žárlit na celý svět. S tím vy ale bohužel nic neuděláte a co je horší, ani to svému partnerovi nevysvětlíte.
„Já se jen chtěl ujisti, jak se máš…“
Zpočátku se může deset SMS zpráv za den zdát jako milá pozornost. K prohlédnutí jejich skutečné povahy začíná docházet ve chvíli, kdy jejich počet rapidně naroste nebo k nim přibydou ještě telefonáty či „náhodná“ setkání. Žárlivý partner si bude ověřovat a kontrolovat každý váš krok, aby měl jistotu, že nesejdete z cesty, kterou jste mu udala. Reakce na jeho zprávy, volání nebo emaily či chat přitom musí být téměř okamžitá. Jakmile se o chvíli opozdíte, již nemáte šanci situaci, jakkoliv zachránit. Hádka o to, kde jste a co děláte, že nemůžete hned odpovědět, je nasnadě. Nepodceňujte časté telefonáty, i když se mohou jevit pouze jako starostlivé a ochranitelské. Ve výsledku totiž opravdu partnerovi nejde o nic jiného než vás zkontrolovat.
Žárlivost je převlečená nedůvěra a nejistota
Základními stavebními kameny žárlivosti jsou nedůvěra a nejistota ve vztahu. Pokud si partner není jist, že skutečně jste pouze s ním, začne vás chronicky hlídat a žárlit na všechny osoby ve vašem okolí. Vy se přitom v žádném případě nesmíte nechat vmanévrovat do situace, kdy se začnete obhajovat. Jakmile začnete totiž svou nevinu dokazovat, nemáte žádnou šanci rozumně takový konflikt uzavřít. Žárlivý partner totiž zaslepený svými pocity přestává uvažovat logicky a žádná odpověď, kterou uvedete, tak není správná. Vždycky si za ní najde něco, co by vás ani nenapadlo. Zřejmě jedinou cestou z tohoto bludného kruhu, snad kromě rozchodu, je partnera neustále ujišťovat o svých citech. Nevysvětlujte mu, že jste byla s kolegy na obědě, ale namísto toho mu povězte, jak ho máte ráda. A pokud se žárlivé pocity nevyhýbají ani vám, vyhněte se zevšeobecňujícím myšlenkám. Namísto „On mě určitě podvádí“ si zkuste říct „Ztrácím jistotu, partner měl být už dvacet minut doma z práce“.
