Mezigenerační spory tu byly vždy. Zatímco dříve bylo ohniskem sporů společné bydlení ve dvougeneračních domech, dnes s osamostatněním rodin se přesunulo jinam. V článku uvádíme pohled na generačně ženské role a konflikty, se kterými se musí potýkat. V menším měřítku je ale lze aplikovat i na muže. Na většinu mužů jsou ale kladeny úplně jiné nároky než na ženy, rovněž spory řeší často méně emotivně než ony. Proto je téma mezigeneračních konfliktů prezentováno na ženách.
Babička
Babička byla matkou i dítětem. Odvedla si svou část práce a nyní ji čeká zasloužený odpočinek. A možná tak tomu i dříve bylo, babička platila za usměvavou stařenku, která vždycky ráda pohlídala vnoučata. Jenomže nejen díky posunu věku odchodu do důchodu, ale také díky posunu této starší generace v přemýšlení, zde máme nový typ „babiček“. Tyto ženy ještě chodí do práce a mají svůj společenský život. Připadají si ještě mladé na takové „staré povinnosti“ a chtějí si užívat. Jezdí na dovolené, chodí do restaurací, poznávají svět, žijí svůj život naplno. Jejich potřebám ale mnohdy mladší generace nerozumí a dochází tak k mezigeneračnímu střetu. Dalším konfliktem může být nesouhlas s volbou životních partnerů jejich dětí. V dnešní době je naprosto běžné, že se rodiny tzv. slepují. Dospělé děti si nacházejí nové partnery, kteří již mají děti z předchozího vztahu. K nim potom ale starší generace těžko hledá vztah a mladší to těžce nese.
Matka
Matky si v dnešní době nesou na zádech pomyslný terč. Jakmile si na něco postěžují, bývají ukamenovány větami typu: „Jednorázové pleny, co já bych za ně tenkrát dala.“ „Vždyť máš automatickou pračku i sušičku!“ „Vždyť jsi doma na dovolené, ne?“ Ano, matky to do jisté míry mají s technickými vymoženostmi jednodušší, ale co ušetří na domácích pracích a péči o děti je dohání v psychickém tlaku od okolí. Na matky se dnes tlačí, aby byly dokonalé. A pokud jejich dítě ve dvou letech ještě nerecituje Máchu a v pěti neumí tři světové jazyky, jsou považovány za neschopné. Poté, co dítě odejde do školky, musí se navrátit do pracovního cyklu, kdy jim do povinností kromě péče o dítě a domácnost přibude ještě jejich kariéra. Do střetu se dostávají hlavně se starší generací, které se jeví, že si dnešní matky stěžují na prkotiny. Na druhou stranu to ale nemají snadné ani ony „dokonalé matky“. Na ně cílí zlost jiných matek a potýkají se s neshodami v názorech se starší generací.
Dítě
Dítě je vždy ve středu pozornosti. Touží po bezpodmínečné lásce a blízkosti. I přes to, že jsou děti milované, musí mít určité hranice a pravidla, která budou dodržovat. A ta nastavují rodiče. Zde se tedy nachází první třecí plocha, kdy ale ještě vítězně vychází většinou rodiče. V pozdějším věku již toto vítězství nemusí být s takovou převahou či nemusí nastat vůbec. Rovněž vztah k prarodičům se postupem proměňuje. Děti už k nim nejezdí tak často, a tak rády, jako tomu bylo dříve. Nůžky rozdílů se rozevírají, neboť babičky a dědečkové vyrůstaly v diametrálně odlišném světě než jejich dnešní vnoučata.
