Za nejdůležitější komoditu v dnešní uspěchané době platí většinou čas. V pracovních dnech býváme natolik zavaleni svými povinnostmi, že nestíháme nic dalšího. Takovým stresem a shonem ale netrpí jenom naše fyzická a psychická stránka, ale rovněž každý, kdo se s námi v danou dobu setká. A někdy i samotná věc, na které máme pracovat. U času totiž nehraje až tak roli jeho kvantita, ale především jeho kvalita. Práci, na kterou se nemůžeme soustředit nebo činnosti, od které v mysli utíkáme, můžeme věnovat klidně deset hodin, které ale budou představovat spíše ztrátu času. Jakmile totiž nabereme dostatek energie, abychom se dokázali soustředit, můžeme stejnou práci vykonat perfektně, a to klidně i v polovičním čase. V podstatě lze tedy říci, že aby naše nejdůležitější komodita k něčemu vůbec byla, je potřeba správné energie. Teprve energie dokáže z času udělat kvalitní aspekt.
Svou zásobárnu energie pravidelně doplňujte
Doplnit vnitřní zdroje energie je v podstatě jednoduché. Stačí se věnovat tomu, co vás baví, tomu, co vás uklidní, u čeho můžete relaxovat. Co vám pomůže zkrátka a dobře vypnout. Někomu k takovému uvolnění dopomohou knihy, jinému procházka v přírodě, dalšímu desková hra s dětmi, leckdo nedá dopustit na wellness centrum. Energii si každý musí dobít podle toho, jak to sám cítí. Stejně tak čas takového dobíjení má každý nastavený jinak. Zatímco jeden potřebuje na regeneraci celý den, dalšímu stačí polední pauza. Naslouchejte svému tělu a řiďte se jeho pokyny, ono si samo řekne, co zrovna potřebuje. A pokud ho poslouchat odmítnete, může se stát, že vám jednoduše zavelí. Takový pokyn může mít podobu chřipky, angíny nebo jiné nemoci, kterou na vás vaše tělo doslova křičí ZPOMAL.
Stres začíná ve vaší hlavě
Ještě musím odbavit tohohle klienta. Ještě musím posekat zahradu. Ještě musím děti vyzvednout ze školy. Ještě musím uvařit oběd. Ještě musím uklidit koupelnu. Všechny tyto věty mají jedno společné – slovíčko musím. Ve chvíli, kdy si obyčejné aktivity spojíte se slovem „musím“, dostáváte se do presu, někdy vědomého, někdy nevědomého. Určitá podoba stresu k životu patří, protože nás posouvá, dostává nás z naší komfortní zóny. Naproti tomu ale chronický stres může detoxikovat naše zásobárny energie. Díky němu se poté nemůžeme soustředit, nejsme uvolnění a náš čas ztrácí na hodnotě. Abyste se nenechali stresem pohltit, zkuste své myšlenky přehodnotit. Místo slova „musím“, které vám nedává moc možností učinit jinak, ho nahraďte slovem „měla bych“. Slova „měla bych“ vás k ničemu nezavazují. Měla byste to sice udělat, ale když to neuděláte, tak se svět nezboří. Děti může vyzvednout partner, oběd si lze objednat v restauraci, koupelna počká do zítřka.
