Láska, partnerství – to je vztah, který lze popsat jako společnou cestu dvou lidí. Zatímco někdy je tato cesta poklidná a příjemně se po ní jde, v určitých etapách se na ní mohou vyskytovat překážky. Jednou je to kámen, který je potřeba obejít, podruhé jáma, kterou je nutné přeskočit, potřetí rozcestí, na kterém je nutné se shodnout, kudy pokračovat. A ne vždy dojde mezi partnery k naprosté shodě, jak si s problémem poradit. Ten chce obejít kámen zleva, ten zase zprava. Co je správně? Když shoda není možná, přijde na řadu umění kompromisu, které v takovém případě zavelí – přelézt! Žena si ale při takovém počínání poničí oblečení, muž je otrávený tím, že musí vynakládat námahu, když by to šlo snadněji. Problém je tedy sice překonán, ale ve výsledku není spokojený nikdo. Nikdo není vítězem.
Kompromisy ve vztazích mají důležité místo, znamenají, že lidé jsou ochotni upřednostnit vztah jako takový, před prosazováním sebe sama. Ne vždy ale kompromisy představují adekvátní způsob řešení neshod či otázek. A to především ve dvou oblastech vztahů. Podívejte se, v jakých případech byste se neměli spojit pouze s „cenou útěchy“, ale trvat na svém vlastním vítězství.
1. Sexuální preference
Uspokojení po sexuální stránce je velmi důležitou součástí každého partnerského vztahu. I když si partneři rozumí ve všech ostatních oblastech jejich vztahu, bez zdravé sexuality nebude mít jejich vztah dlouhého trvání. V sexu ale není pro kompromisy místo. Pokud budete upozaďovat svoje touhy na úkor uspokojení partnera nebo budete vykonávat sexuální preference svého partnera s odporem, dříve či později se objeví frustrace a nespokojenost. A takové pocity mohou snadno vést k nevěře či vytváření jiných pout s dalšími lidmi, kteří snadněji požadovaným touhám porozumí. Nenechte se unášet kompromisy a mluvte s partnerem o tom, co chcete vy. Kompromis vás k orgasmu nedostane.
2. Vaše skutečné já
Prvotní zamilovanost na začátku vztahu brání poznání všech partnerových osobnostních stránek. Po odložení růžových brýlí ale můžete zjistit, že jde o velmi hodnotnou literaturu na dlouhé zimní večery. Každý člověk je určitým způsobem „naprogramován“, má své touhy a přání do budoucnosti. Jejich utajování před partnerem nebo hledání kompromisů potom není cestou k plnohodnotnému vztahu. Žena, která touží po mateřství, ale partner ho odmítá, sice může nějakou dobu předstírat, že jí v jejím životě nic nechybí. Může se pokoušet hledat uspokojení své touhy jiným způsobem, ale ve výsledku to pouze povede k její nespokojenosti a pocitu nenaplnění. Pokud o svých pocitech a přáních nebude s partnerem mluvit, může se dostat do bludného kruhu nenaplněných tužeb, které ji ve výsledku zničí.
