Dlouhodobě vztahy, které mají pevné základy, poskytují zainteresovaným jedincům pocit jistoty a stability. Vědí, že ten druhý tu pro ně je jako opora, mohou se na něj spolehnout. Vědí, co jeden od druhého mohou očekávat, a právě to jim dává pocit klidu a míru. Žádné výstřelky, žádná nečekaná odhalení nebo nevyzpytatelné chování. Někdy jsou takto vyrovnané vztahy mylně považovány za vyčpělé, protože neobsahují onen prvek vzrušení, který původně partnery svedl dohromady. Zatímco „školácká“ zamilovanost potřebuje vášeň, překvapení a trochu tajemna, vztah pro život, by měl disponovat trochu jinými vlastnostmi. Kromě zjevné důvěry mezi partnery jde především o otevřenost a čestnost. Jakmile lze vztah charakterizovat jako upřímný a partneři se k sobě chovají poctivě, potom lze teprve říci, že jde o plnohodnotné pouto. Partneři s takovým postojem totiž chápou jeden druhého, vědí o sobě navzájem vše, a právě proto je pro ně jednodušší domlouvat se na kompromisech nebo hledat společná řešení vzniklých problémů.
Otevřenost má vždy dvě strany
Kolik toho člověk do vztahu dává, tolik se mu také dostává. Tento jednoduchý příměr vcelku přesně vystihuje důležitost upřímnosti mezi partnery. Pokud se druhému neodhalíme se vší zranitelností, jež toto gesto provází, nemůžeme očekávat, že to druhý učiní pro nás. Niterní myšlenky, pocity, touhy a přání mohou dvě osoby spojit, ale stejně tak je mohou od sebe odcizit. Jedině s otevřeností a určitou mírou rizika můžeme vytvořit plnohodnotný vztah, jehož samozřejmou součástí je i svěřování jeden druhému. Bez upřímnosti dojde k eliminaci vztahu pouze na jeho fyzické aspekty. Když budeme předstírat nebo dokonce lhát, vztah budeme budovat doslova na tekoucím písku. Dříve nebo později se jeho základna zhroutí a nám nezbude nic než trosky.
Čestnost není jen rytířská ctnost
Čest jako taková slouží už od pradávna jako měřítko morálního postoje jedince. Lze ji také označit jako váženost, hodnověrnost nebo též „dobré jméno“, kterým se lze zaručit za svoje jednání. Přísah na vlastní čest si lidé dodnes považují a věří jim. Už jen charakteristika této vlastnosti vypovídá o tom, nakolik důležitá je její přítomnost v lidských vztazích. Nepoctivé jednání vůči druhému člověku se může projevit například jako lhaní, podvádění, nevěra nebo podlé pomlouvání. V důsledku potom tyto činy mohou vést k projevům žárlivosti a nedůvěry mezi partnery. I v případě pochybení je důležité nezapomenout na svou čest a přiznat se k takovým klopýtnutím. Pouze jejich přiznáním a následnou prací na jejich nápravě lze eliminovat škody a navrátit čestnost do vztahu.
