Lidé jsou moderní společností učeni, že si mají bránit své teritorium, „hrát si na svém písečku“, hlídat si to svoje, dávat si pozor na ostatní. Takové uvažování v dospělosti často vede ke stavbě pomyslných zdí mezi jednotlivci, namísto vytváření mostů, které by lidi spojovaly. Jedním z mála lidských vztahů, kde jsou mosty ještě v módě, je partnerství, láska. Dva v podstatě cizí lidé stojí na dvou různých březích a mezi nimi plyne řeka. Společným úsilím, touhou se poznat, začnou stavět každý ze své strany most. Uprostřed řeky se potkají a mohou vykročit společně.
Metafora mostu je zde více než na místě. Lidé chtějí navazovat pevná pouta, ale ta vzniknou jen společnou snahou, přiblížit se tomu druhému. Bohužel někteří lidé ještě princip mostu nepochopili. Přehlížejí, že most má mít dva konce a pevné podloží. Stavějí ho halabala nebo dokonce nechávají jeho stavbu na druhém partnerovi. Což je chyba, která se může ve vztahu projevit poměrně dost brzy. Most vždycky musí mít dva konce, aby mohl spojovat dva břehy, dva lidi, dva příběhy. Jinak se může stát, že se v řece pod vámi utopíte.
Vždy si uvědomte, přes jakou řeku stavíte
Stavba mostu by nikdy neměla probíhat v nebezpečném místě, tedy tam, kde je horská bystřina nejsilnější, kde je řeka schopná ničit. Pokud je mezi vámi a partnerem hned od počátku taková řeka, plná hádek, divokých emocí a nerozluštitelných pocitů, potom byste měli uvažovat, jestli má vůbec smysl takový most stavět. Kvůli bouřlivosti řeky by taková stavba byla velmi náročná a je pouze otázkou, jestli by vám takové partnerství stálo za risk. Něco jiného je stavět most přes klidnou, průzračnou řeku, ze které je jasné, jaký vztah je mezi vámi nastaven. I zde je však skryté riziko – všimněte si, jak široká řeka je. Jak velké rozdíly jsou mezi vaší a partnerovou povahou, protože ty mohou představovat propastný rozdíl. I zde stavba mostu bude stát nějaké to úsilí, ale existuje zde mnohem větší šance na úspěch.
Most má dva konce a stavět by se mělo na obou stranách
Každý most má dva konce, které by měly spočívat na kvalitním podkladu, kvůli riziku zřícení. Jedině funkční a vyvážený vztah mezi dvěma partnery může vytvořit pevnou a stabilní konstrukci, která přežije i nějakou tu bouřku. Na stavbu a udržení vztahu jste tu vždycky dva. Respektive, měli byste být. Stává se totiž, že i když partner vidí, že vy se snažíte, postaví se se založenýma rukama a počká, až vy všechnu práci uděláte za něho. Takové jednostranné partnerství nikdy nemůže být vyvážené. Vždycky to nakonec budete vy, kdo svému partnerovi ustoupí, kdo ho poslechne jako pes svého pána. Jenomže tak by rovnocenný vztah vypadat neměl. Zvažte, jestli takový vztah stojí za námahu a ponižovaní sebe sama.
