Žil byl jeden princ. Žil ve zlatém paláci, starali se o něho pouze mladí a krásní sloužící, zkrátka měl vše, na co jen pomyslel. Takhle žil zhruba do svých třiceti let. Poté ho popadla nesmírná zvědavost, co se děje za zdmi jeho zlaté klece. Tajně a v převleku proklouzl ven. Zde se setkal se třemi lidmi, kteří změnili jeho pohled na svět. Byli to stařec, nemocný a mrtvý. Pro prince, který nikdy nic takového neviděl, to byl šok. Odešel z paláce a rozhodl se hledal pravdu, proč je na světě tolik utrpení.
Během svého rozjímání později přišel na mnoho pravd o životě a do povědomí lidí se zapsal jako Buddha. Buddhismus je velmi významné a uznávané náboženství, zaměřené na lásku, poznání a klid duše. Mnoho skutečností, na které Buddha přišel během svých meditací, jsou o lásce a pevných poutech mezi lidmi. A ačkoliv je příběh o Buddhovi starý několik tisíc let, jeho učení může vnést do našich partnerských vztahů harmonii i dnes.
Nenávist může zastavit pouze láska
Ačkoliv za určitých okolností se vyplácí oplácet stejnou mincí, oplácet nenávist nenávistí má zhruba stejný smysl jako házet hrách na zeď. Udržovat konflikt a spory při životě je poměrně dost náročné. Navíc vzniká uzavřený koloběh, který nemůže nikdy skončit. Jediné, co nám může pomoci zastavit takové jednání, je láska. Hněv pouze prohlubuje již tak zbytečné nedorozumění.
Život je neustálá touha
Jak se říká: „Kdo chce víc, nemá nic.“ Buddhovo učení tato slova pouze potvrzuje. V životě se neustále za něčím pachtíme. Za lepší prací, za většími penězi. Takhle ale nikdy nebudeme moci skončit, protože to, co získáme, nikdy nebude dost. Štěstí a spokojenost přichází k lidem, kteří jsou schopni náležitě ocenit i to, co už získali.
Každé slovo vol pečlivě
Slova jsou nejmocnější zbraní. Z nesprávných slov, v nesprávnou chvíli se dost dobře může stát také zbraň hromadného ničení partnerských vztahů. Každé slovo, které vyřkneme nahlas, může někdo slyšet a mít na něho dopad. A to dobrý, ale rovněž i špatný. Účinky našich slov jsou jednou z věcí, na kterou bychom neměli nikdy zapomínat. Obnovovat nebo napravovat vztah narušený slovy je totiž velmi těžké.
Láska začíná sebeláskou
Sebeláska, tedy milování sebe sama, by se na první pohled mohlo jevit jako povrchní vlastností, spojovanou mimo jiné s pýchou a egocentrismem. S tím má však sebeláska opravdu máloco společného. Před přijetím jakéhokoliv vztahu je totiž nezbytné, abychom plně a cele přijali sami sebe. Musíme mít rádi sami sebe i se svými chybami, protože jinak bychom mohli vyzařovat protichůdné informace, že si lásku vlastně ani nezasloužíme. Také by se mohlo stát, že nelásku, kterou k sobě pociťujeme, může náš partner zrcadlit. A tím bychom ubližovali nejen jemu, ale především sami sobě
