Celý náš svět, celý náš život je jeden velký zázrak. Modré nebe, zelené stromy, červené třešně, žluté slunce, bílé hvězdy a další věci, se kterými se dennodenně setkáváme si zaslouží náš obdiv. A některé možná více než jiné. Například taková sněhová vločka. Proč je tak dokonalá a složitá? Nebo šnečí ulita. Co znamená její tvar? S posvátnou geometrií jakožto naukou, jež přikládá určitý význam některým tělesům a obrazcům, pracovali lidé již ve starověku. V tomto období lidských dějin byl geometrii a aritmetice vůbec přikládán velký význam. Většina staveb, především sakrálního charakteru, byla stavěna v přesných obrazcích, geometrické zákonitosti se objevovaly i při umisťování studen nebo návsí. V dnešní době se posvátná geometrie dostává do povědomí lidí především díky hnutí New Age či jako součást mandal. Také máte doma antistresové omalovánky, které jsou plné pravidelných tvarů? I to je posvátná geometrie, která stojí za pozornost.
Geometrická podstata světa
Zpočátku byla posvátná geometrie pozorována v přírodě. Nejen již zmíněná hlemýždí ulita či sněhová vločka jsou totiž dechberoucím výsledkem přírody, který vznikl bez působení lidského elementu. Dalším příkladem mohou být rostliny, rostoucí v naprosto symetrických tvarech, ptačí vejce, oko hurikánu či bouře, pavoučí sítě nebo včelí plástve. Posvátná geometrie za těmito věcmi vidí geometrickou podstatu světa a často rovněž i důkaz o tom, že náš svět byl stvořen nadpozemskou bytostí.
Platónská tělesa
Za asi jednu z nejdůležitějších teorií spadající do nauky posvátné geometrie, patří platónská tělesa. Ta přišla ke svému jménu podle řeckého filosofa Platóna. Platónská tělesa jsou charakteristická tím, že z každého jejich vrcholu vychází stejný počet hran a zároveň všechny stěny mají stejný mnohoúhelný tvar. Je jich celkem pět a jsou to – čtyřstěn, krychle, osmistěn, dvanáctistěn a dvacetistěn. Platón je považoval za představitele čtyř základních elementů (země, vzduch, oheň, voda), přičemž dvanáctistěn měl být představitelem jsoucna a bytí. S platónskými tělesy v praxi se můžeme setkat především v chemii a fyzice, dalším příkladem jsou mřížky v kamenech a krystalech.
Mandaly neboli obrazce z kružnic
V indickém náboženství symbolizuje mandala vesmír a jeho uspořádání. Její symetričnost a pravidelnost je dána tím, jak vznikají. Mandaly jsou tvořeny sadou stejně velkých kružnic, na jejichž obvodu se nachází středy dalších kružnic. Množství kružnic poté vytváří obrazce, ve kterých lze najít mnoho dalších symbolů a zákonitostí. Mezi základní motivy patří tzv. Semeno života, které symbolizuje začátek stvoření, neboť ho tvoří sedm základních kružnic. Přidáním dalších kružnic vzniká obrazec Květu života. Jeho symbolika byla používána napříč mnoha kulturami dlouhá desetiletí. Spojením středů určitých kružnic v Květu života začne z obrazce vystupovat další symbol a to Strom života.
