Základem úspěšného vztahu je komunikace. Určitě. Ale ačkoliv vzájemná komunikace mezi partnery je velmi důležitá, rozhodně není jediným klíčovým prvkem, který vede ke spokojenému vztahu. Zatímco totiž jeden z partnerů sděluje, potom ho někdo musí poslouchat. A v danou chvíli má přednější roli právě onen poslouchající. Nejde totiž ani tak o to, aby informace slyšel, ale aby je také pochopil a uvědomoval si je v kontextu. Jednoduše řečeno, aby mu to „dovnitř nešlo jedním uchem a druhým zase hned ven“. Aby došlo k plnohodnotné konverzaci je nezbytné užívat i alespoň základní praktiky tzv. aktivního naslouchání. Takové naslouchání vychází z toho, že nejenom, že partnera posloucháte, alespoň na oko, ale že ho i citlivě vnímáte. To znamená neskákat mu do řeči a sem tam použít některou z těchto technik.
1. Zrcadlení pocitů
Když partner mluví, i bez detektivních schopností můžete poznat, jak se cítí. Rozčiluje se během rozpravy? Má smutek v hlase? Usmívá se? Zkuste se do něj vcítit a podle toho podpořit vaši komunikaci prostým konstatováním „Vypadá to, že tě to pořádně štve…“ nebo „Asi je ti to líto, že to takhle dopadlo…“ Tím dáte partnerovi najevo, že jeho pocitům rozumíte a dáte mu prostor, aby je případně mohl přehodnotit. Ne všichni si totiž hned v první chvíli uvědomují, jak je daná věc zasáhla.
2. Povzbuďte ho
Cílem této techniky je ukázat zájem o záležitosti komunikačního partnera. Povzbudíte ho tak k dalším sdělením a informacím, aniž byste přitom museli vyjadřovat svůj souhlas nebo nesouhlas s tím, co říká. Zeptejte se ho, jestli vám může sdělit více, jak k dané události došlo, jak na danou situaci zareagoval apod. Do otázky přitom nezapomeňte vložit zájem, neptejte se monotónním hlasem, jinak váš partner může nabít dojmu, že ho neposloucháte.
3. Parafrázujte
Parafrázování spočívá v tom, že po komunikačním partnerovi zopakujete určitou část jeho sdělení. Neznamená to, že po něm budete papouškovat, ale optáte se tak, jestli jste jeho sdělení dobře porozuměli. Lze toho docílit snadno tak, že řeknete například: „Takže, jestli tomu dobře rozumím, tak bys chtěl…“ nebo „Rozumím, ty bys rád, aby…“ Tím, že zformulujete myšlenky a vyslovíte je znovu, pomůžete partnerovi shrnout cíl konverzace. Kromě toho si i ověříte, jestli všemu rozumíte tak, jak to partner zamýšlel.
4. Objasněte si názor partnera
Partner vám v konverzaci sděluje nějaké informace, vypráví vám nějaký zážitek. Ačkoliv to vypráví ze svého subjektivního náhledu, přesto jsou to pouhá fakta. Nebojte se tedy zeptat, co si o tom váš partner myslí. Rovněž se ho můžete zeptat, jak to vidí, jak se k události staví nebo jaký je zkrátka jeho názor. Tak lépe proniknete do podstaty věci. Někdy totiž nelze z vyprávění tak snadno poznat, jestli partner svá sdělení myslí vážně nebo ne. Kromě toho tak získáte víc informací a donutíte partnera, aby se na problém podíval i z jiného pohledu.
