Spánek – v podstatě bezvědomí, kterým se lidské tělo dostává do útlumové fáze, aby se mohlo zrelaxovat. Do jisté míry by se dalo říci, že ze spánku nic nemáme, neboť ztrácíme vědomí, máme uvolněnou většinu svalstva, prohlubuje se nám dýchání a vlastně nevnímáme nic kolem sebe. A přesto se jedná o činnost, jejíž vliv na lidské zdraví, mentální i fyzické, by neměl být podceňován. I když se tak může jevit jako prakticky bezvýznamné, jestli v tomto stavu strávíme dvě hodiny nebo doporučovaných osm, není tomu tak. Po určitou dobu to tak totiž může fungovat. Především v nižším věku nemusíme pociťovat problémy, které nedostatek spánku způsobuje. Z dlouhodobého hlediska se ale jedná o volbu, která může mít dopad na naše mentální zdraví. Mnoho psychických poruch a problémů do určité míry souvisí s podceňováním důležitosti spánku. Dochází ke zvýšení citlivosti a vyhrocení emočních reakcí. Jedinec tak může být třeba:
- Hysterický – Nevyspalí lidé reagují na běžné podněty přehnaně. Panikaří, křičí a pláčou. Celá situace se jim jeví jako absurdní a podle toho také jednají.
- Podrážděný – Jedinec, který spánku nevěnoval dostatečný počet hodin, může být vznětlivý a protivný. Na otázky odsekává, popřípadě odpovídá co nejméně slovy, aby se vyhnul komunikaci.
- Náladový – Stačí několik minut, aby nevyspalý jedinec prostřídal všechny možné druhy emocí.
- Akční – Nevyspání rovněž velmi často doprovází pocity naprostého vyčerpání a únavy, které se během mžiku změní na nutkání něco dělat. Lidé tak mohou hyperaktivně konat, aniž by nad svými činy více přemýšleli, a následně se propadnout do stavu nečinnosti.
- Smutný – Nedostatek spánku se projevuje také jako mírnější forma deprese. Lidé mají trudnomyslné myšlenky, se kterými si neví rady.
Psychické poruchy a nemoci
Pokud je spánek zanedbáván delší dobu, může dojít až k nevratnému poškození mentálního zdraví člověka. Podle lékařských studií se tak mohou rozvíjet nejrůznější podoby úzkostí, hluboké deprese, podnícen může být i postup schizofrenie. Takové stavy mohou i naprosto zdravého jedince v důsledku dovést k aktu sebevraždy. Studie také ukazují, že mentálními nemocemi, pro které je nedostatek spánku živnou půdou, trpí více ženy než muži. Jistou zajímavostí je, že ve chvíli, kdy člověka přepadají kvůli nevyspání špatné myšlenky, snaží se je často utopit v alkoholu. Ten ale přitom svými účinky silně působí na spánkovou REM fázi, která je důležitá pro úplnou regeneraci organismu. Nedostatek spánku může kromě emocionálního chování jedince způsobovat problémy také v sociální oblasti, touhu po společenské izolaci, změny v chování, náhlé pocity strachu, neschopnosti rozlišovat určité objekty a dešifrování výrazů tváří jiných lidí. Spánek se tak ukazuje být velmi důležitý nejen z hlediska fyzického, ale rovněž psychického.
