Spánek je definován jako útlumově-relaxační fáze organismu. Tělo se v podstatě propadá do bezvědomí, během kterého je méně citlivé na vnější podněty. Dýchání se zpomalí, uvolní se svalstvo, sníží se teplota i krevní tlak. Pouze mozek nezahálí a v určitých fázích spánku intenzivně pracuje. Průměrně dospělý člověk stráví spánkem denně cca 7-8 hodin. Toto standartně doporučované rozmezí ale může kolísat dokonce mezi 4 až 12 hodinami. Nutnost spánku má přitom vliv nejen na fyzickou stránku člověka, ale také působí na lidskou paměť. Podle zjištění Michiganské univerzity, která uskutečnila spánkový experiment s cca 230 lidmi, má spánek vliv na to, jak dobře si vybavujeme a jak hodně chybujeme. Nevyspalí jedinci během sekvenčních činností chybovali mnohem více než jejich vyspalí kolegové. Také si hůře vybavovali, kde v práci přestali, pokud je někdo vyrušil.
Ukládání do paměti a příjem nového
Fakt, že je spánek důležitý pro ukládání informací do dlouhodobé paměti, je obecně známý. Je to rovněž jeden z důvodů, proč se po učení doporučuje jít si lehnout. Učivo se poté může efektivně uložit do paměti, odkud ho snadno získáme, až ho budeme potřebovat. Je to hlavně díky hipokampu, což je drobná součástka, nacházející se ve velkém mozku. Zpracovává informace z mozkové kůry a limbického systému, odkud je přeposílá dál. Ve výsledku tak vlastně zálohuje veškeré naše nové poznatky a postupuje je do dlouhodobé paměti. Lidé, kteří mají tuto část mozku poškozenou, tak mohou trpět poškozením paměti nebo dokonce nejsou schopni ukládat nové informace. Teprve ve chvíli, kdy jsou tyto podněty pryč, je možné, aby mozek začal reagovat na nové. Jistá studie prokázala, že lidé, kteří spí průměrně osm hodin denně, se snadněji učí novým věcem, protože jejich hipokampus je schopen přijímat nové věci. Naproti tomu nevyspalí jedinci nemají kam takové podněty uložit, jejich mozek zkrátka odmítá přijímat další informace. Toto bylo objektivně ověřeno sílou signálu, vycházející z hipokampu. U osob, trpících nedostatkem spánku, byl slabý či téměř žádný.
Dlouhý spánek, zdravá paměť
Nejdůležitější částí spánku je fáze hlubokého spánku. Ačkoliv celé naše tělo je doslova vypnuté, mozek stále pracuje. Jeho pravidelnou činnost můžeme sledovat v podobě mozkových vln. Mladší jedinci a ti, kdo mají dostatek spánku, mají křivku těchto vln pěkně synchronizovanou. S postupem věku či trápením bez nedostatku spánku, se vlny rozcházejí a pravidelnost se z nich vytrácí. Důsledky těchto změn jsou potom problémy mozku s ukládáním a přesouváním informací do dlouhodobé paměti. Dalo by se říct, že krátkodobá paměť je krácená na úkor vzpomínek z dlouhodobé paměti, k jejichž uložení došlo již dávno. Tento fakt lze pozorovat u starších osob, které si snadněji vzpomenou, jaké tričko měli první školní den v šesté třídě, ale již nejsou schopni určit, co měli předešlého dne k obědu. Nástup nemocí, které postihují paměť, jako je Alzheimer či stařecká demence, může tak být vlivem špatného spánku dřívější a agresivnější.
