Jednostranný vztah lze charakterizovat jako vztah mezi dvěma partnery, který je ale naplňován pouze od jednoho z nich. Zatímco jeden se snaží, investuje do vztahu čas, energii i peníze, druhý se pouze veze, popřípadě neregistruje, že by měl rovněž něčím přispět. Vztah totiž funguje i bez jeho přičinění, tak proč by měl vynakládat zbytečné úsilí? Takový stav se potom nezmění, dokud snaživý partner neprohlédne nerovné skóre a nepokusí se zjednat nápravu. V opačném případě zůstane rohožkou svého partnera napořád, bez šance na nápravu. Největším úskalím jednostranného vztahu je, že oba partneři považují takové uspořádání za normální. Teprve po určitém čase, kdy se v nich nastřádá frustrace a nespokojenost, tato časovaná bomba jednoduše vybouchne. A přitom by stačilo věnovat pozornost červeným fáborkům, jako je:
Neustálé obhajování partnera
Zase jste ke tchýni jela bez partnera, protože má moc práce. Opět se musíte omlouvat za jeho chování na večeři u přátel. Znovu a znovu musíte všem vysvětlovat, že je mrzutý, protože toho má moc, ale jinak je moc hodný. Neustálé obhajování partnera z jakéhokoliv důvodu je znamením, že něco není v pořádku. Pokud se zachoval špatně, tak proč se neomluví sám, proč to za něj musíte dělat vy? Evidentně mu na tom nezáleží tolik, jako vám. Pokud se vašim blízkým nezdá, jak se partner projevuje, naslouchejte jejich názorům, protože jsou objektivnější než ty vaše. Třeba na nich něco bude.
Jediná reakce, na které záleží, je ta vašeho partnera
Jdete na večeři v těch strašných lodičkách jenom proto, že se to vašemu partnerovi líbí, i když vás nohy bolí jako čert po dvou metrech. Během večerů horečně studujete pravidla fotbalu, abyste si s partnerem měla o čem povídat. Za všech okolností se snažíte být pro partnera dost dobrá, ale všímá on si vůbec vaší snahy? Ocení ji? Nebo jen sem tam prohodí kousavou poznámku k tomu, co se vám zrovna nepovedlo a zbortí tak vaše sebevědomí? Ve vztahu byste se neměla stávat tím, koho váš partner chce. Měla byste zůstat sama sebou, protože v prvé řadě se vy musíte sama se sebou cítit dobře. Teprve potom je názor vašeho partnera.
Děláte všechno
Zatímco vy po práci jdete na nákup, uvaříte večeři, sklidíte ze stolu, umyjete nádobí, dáte prádlo do pračky, usušené prádlo uklidíte, předáte partnerovi bonboniéru pro tchýni, která má druhý den narozeniny, váš partner si bezprostředně po příchodu ze zaměstnání dělá svoje. Relaxuje, zavře se v dílně, aby si zde „hrál“, dívá se na televizi nebo mastí počítačové hry. Že by mohl něco zařídit nebo vykonat nějakou domácí práci ho ani nenapadne. Ženy v jednostranném vztahu často zastávají všechny možné role – jsou matkami, uklízečkami, kuchařkami, organizátorkami, stavitelkami, rozhodčími apod. A poté odpadnou do postele, aby celý cyklus mohly začít další den nanovo. Často pak bývají z takového tempa unavené, podrážděné a nespokojené. A přitom by stačilo, aby rozvrhly práce rovnoměrně. Ve vztahu nejsou samy a pokud toto jejich partner odmítne akceptovat, zřejmě se nejedná o partnera vhodného pro život, ale kouli na noze.
